Druhý krok explikace.

15. dubna 2013 v 13:21





Vidíme věci tak, jak (si) je interpretujeme?

Ano, vidíme první předchozí obrázek ve velikosti nečitelný - a přitom stačí na něj kliknout a uložit. Posléze můžeme výsledek číst snad již v pohledu přiměřené velikosti.

Jak vidíme i z tak začátečnicky triviálního příkladu, našemu zření cosi podsouváme.

Výraz aspect v triviálním knižním anglicko-českém slovníku nabízí k překladu synonyma stránka, hledisko, výraz, vzhled, poloha, výhled, (gramaticky) vid.
Pokud platí, že vidíme tak, jak si věci interpretujeme, potom musím zvýraznit mou domněnku, že vidíme pouze, pomocí kterých slov, popřípadě kterých pro nás konkrétních významů kterých slov, zříme.
Pokud předešlá česká synonyma vložíme do googlovského mechanického vyhledávače - a já se škodolibým pesimismem předpokládal, že nazpátek dostanu něco jako holzmannovskou řadu aspect, aspect, aspect, aspect, aspect, aspect - namísto defétistického předpokladu stkvěla se na mne v řádku vyhledávače tato řešení: page, perspective, aspect, expression, appearance, location, view, (grammatically) vid.
A když přidám k případnému použití ještě cosi vzápětí mnou zjištěné, že totiž googlovský překladač skrývá ve významových hlubinách jeho sejfu pod výrazem perspective i variantu point of view, a na kliknutí na anglicky nepřeložené české slovo vid (vidi) alternativy aspect nebo seen, repertoár možnosti mého srozumění se významně rozšířil, dokonce jako ono stanovisko dívajícího se zásadně zpřesnil.

S použitím onoho výrazu aspekt víme, o čem se tu mluví, dokonce zřejmě i vidím, co je mi k vidění nabízeno - ale přesto si nejsem jist, co se tady, přesně určeno, říká.

Před každým viděním zkusme tedy nejdříve najít, stanovit, účelu nejvíce odpovídající slovo, abychom opravdu viděli.

Ernst Hans GOMBRICH (1909-2001), UMĚNÍ A ILUZE.


Co se týče případného zvizuálnění věci bedny zmíněné v odstavci předcházejícím obrázek duckrabbita, tak věcnou představu k takovému cíli mám již vytvořenu - dokonce, v rámci aristotelské triadické tradice, ve třech dílech, v třech na sebe (dokonce) v jejich dějovém rozvoji navazujících postupných kusech.
Snad proto, že slovo bedna je jako věc mi srozumitelnější nežli slovo aspekt.

Před každým viděním zkusme tedy nejdříve najít, stanovit, účelu nejvíce odpovídající slovo, abychom opravdu viděli.

A proto míním, že několik laviček na perónu zapadlého nádraží v Nedakonicích takovým místem vhodným k vidění po 100 letech opravdu je.



.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama