KUFÍREK 50. – KE KONTEXTU PATŘÍ I ROZMANITÉ VRSTVY NAŠEHO OČEKÁVÁNÍ.

9. června 2015 v 11:31




Na úvod si dovoluji anekdotu ve wittgensteinském stylu - třebaže se jí vlastně od zveřejňování Wittgensteinova tématu mnou na čas odvracím.
Kontextem nutným k pochopení je tu nejenom název dávného Gauguinova obrazu, též Wittgensteinův výklad o dílčích aspektech zření na patřičných místech 2. části FILOZOFICKÝCH ZKOUMÁNÍ, když ono investigation z původního názvu knihy znamená pro mne spíše VYŠETŘOVÁNÍ, čili svého druhu diagnózu.
Ale nacházím se v současném česku - zmiňuji, to abych připomenul ty kontexty…
Směje se jen ten, kdo zná.
Kdo se směje, aniž zná a zajímá se, je blbec - abych ještě jinak rozvinul ono téma kontextů.
Zatímco, kdo kontexty zná, nebo mu vytanou, může nadhozené téma ihned rozvíjet kterousi jazykovou hrou, jejich pravidla stanovování viz opět via Wittgenstein.


Zatímco blbec ne.

7-8. Význam kontextu-bezprostředního okolí
[kachnozajíc obklopený zajíci a kachnami]
Na to, jak hlavu kachnozajíce uvidíme, bude mít vliv kontext - podmínky, za nichž ji budeme pozorovat. Uvidíme-li ji obklopenou samými hlavami "nesporných" zajíců, budeme v ní spatřovat spíš hlavu dalšího zajíce. A naopak, budou-li ji obklopovat hlavy kachen. Málo z toho, s čím se kolem sebe setkáváme, má plně určený význam samo o sobě, vytrženo z kontextu a nezávisle na vstupních předpokladech. Když jsem předtím ukazoval samotného kachnozajíce, dalo se právě proto čekat, že to bude znamenat něco "nenormálního" - i to je jistý kontextový předpoklad.

Citátem z přednáškové dílny Ondřeje Berana začínám nový zásadní oddíl, kdo nezná vyobrazení duckrabbita, tedy opět jakýsi kontext, bude mu k ničemu.

Obrázek, jenž demonstruje citát, se udává obvykle tento, jedná se již o zpodobení zvýtvarnělé, tedy umělecké, abych tak počesku napsal - tedy původem ze zahraničí; neboť mezi zdejšími domorodci vznik čehosi takového předpokládat nemožno, takže k nabytí pouze v túseksu.


Proto je načase začít jinak, zásadněji, abych mohl ve wittgensteinském tématu vykročit ještě rázněji nežli doposaváde: původní dnešní obrázek tedy říká, že to, co při jednom pohledu se může podobat piktogramu obličeje lidského druhu, tedy svého druhu smajlíkovi, a podobně - původně že je totéž zobrazením dopravní značky nastříkané na povrchu jedné cyklostezky u nás v Těšíně.
Jen pouze při mém pohledu z protisměru zrcadlově převrácené, tedy viděné.


V prostředí domorodců, dejme tomu, afrických, kteří dosud nikdy bicykl neviděli, by takovýto obrázek určitě asocioval výraz lidské tváře.
A možná, že by i tu nebyl pochopen, neboť by připomínal například podobu démona.
K vidění čehokoli jsme významově vybaveni předem.
K vidění čehokoli jsme významově vybaveni předem.
K vidění čehokoli jsme významově vybaveni předem.
Proto v převládajícím prostředí cyklistických supermarketů jen nemnozí jsou schopni či nadáni v podobě dopravní značky spatřovat původnější podobu démona, natož lidskou tvář - a připravená anekdota se mezi takovými zcela míjí účinkem.

Je samozřejmé, že existencí zrakových klamů se zajímá věda, tedy různorodé odborné profese, jež s vnímáním souvisí - onehdy mě docela překvapilo zjištění, kolik vteřin pozorovateli a na jakou vzdálenost trvá, nežli rozliší zrakový přelud od věcné podoby téhož.

Všechno, co dneska zde smetám dohromady, souvisí z různých ohledů s tématem duckrabbita, jemuž jsem o loňských prázdninách připravil v Nedakonicích výstavu. Autorsky se ze zdejších domorodců nezúčastnil nikdo - obdobný počet autorů, absolventů asi 7 zdejších uměleckých fakult nebo celých škol, lze předpokládat ve slováckých Nedakonicích i letos o prázdninách, to v souvislosti s výstavou na další wittgensteinovské téma brouka v kravičce.
Pardon, v krabičce, nejsou všichni blbci původem ze vsi.

Blbcům se nezavděčíš.

S obdobným účelem či záměrem jsem proto převzal něco jako redaktorství časopisu Chron, za necelého půl roku mého trvání vyšla 3 monotematická dvacetistránková wittgensteinovská čísla. Ovšem bez jakéhokoli navazujícího autorského či čtenářského zájmu ve prospěch třeba hned té prázdninové krabičkové výstavy.
A spol.

Mezi blbci totiž nikdy nemusí nic být, pokud se žije stav, že všechno se koupí v nějakém kvelbu.

Takže bez jakéhokoli musu a sebenucení sesbírám ještě texty 2 slíbených wittgensteinských čísel, dojedu slib s termínem ukončení hned první měsíc po prázdninách. Bude-li výsledek o nějaký čas později, nezáleží, nedakonickou krabičkovou výstavu kvůli autorskému nezájmu mezitím zřejmě odvolám.
A v jejím čase na přelomu července a srpna si zajedu (kromě jiného) z Těšína do Hořovic.

Jeden z těch, co esej do Chronu napsal, mi totiž sdělil dosud mi neznámé, že v tamtom městě rychlíky směrem na Plzeň je k vidění asi 50 obrazů malíře Jaroslava Panušky, Wittgensteinova současníka, jinak též duchaře.
V muzeu prý, v jeho rodném městě, mají prý oněch 50 kousků, když prozatím jsem Panuškových obrazů viděl jen pár, a jediné, co bych o něm doposud svedl citovat, je zmínka v kterési povídce Jaroslava Haška, mám dojem, že o salamandrovi.

Jedno téma, krabiček, se pro mne kvůli blbcům zavřelo - druhé na mne zírá s možnosti poté napsat 20 stránek Panuškova monočísla Chronu.
Zapomenutý je blbci pro můj účel dostatečně.

Takže o prázdninách budu cíleně jezdit do archivů, do muzeí, a tak, ale zejména korespondovat maily a číst si v Matěji Kudějovi, v jehož vzpomínkách zmínku předpokládám - do archivu mě dovnitř nepustí, neboť jsem státu vrátil jeho můj občanský průkaz.

Láká mě zejména, že přežil Gottwalda a snad i Zápotockého, též ta jeho obskurní duchařina, zdejší blbci mi opět sebeméně nepomůžou, takže, tři, 2, jedna, výstřel - téma na film mám, začínám.




.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 fung fung | E-mail | Web | 9. června 2015 v 13:43 | Reagovat

vitam ten ducharsky objev, podotykam, ze pokus duckrabbita umelecky zpracovat byl - v podobe mimiker japonskeho tanku https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xap1/t31.0-8/s960x960/10505067_10203561994362852_4228983694272452282_o.jpg

LPF

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama