KUFÍREK 52. – KE KONTEXTU OKOLNÍHO SVĚTA PATŘÍ I ROZMANITÉ VRSTVY NAŠEHO OČEKÁVÁNÍ.

11. června 2015 v 11:11



> Datum: 10.06.2015 08:27
> Předmět: Dotaz
>
Dobrý den, Hořovice geograficky skutečně patří do okresu Beroun, tamtéž byste nalezl i Státní oblastní Archív, kde by Vám o malíři Panuškovi jistě sdělili nějaké informace. http://www.soapraha.cz/beroun
V Hořovicích se po malíři Panuškovi nedochovalo nic, možná několik obrazů v soukromí, ale o těch mi není nic bližšího známo.
S pozdravem
Yvetta Hájková
Informační centrum Hořovice


> Datum: 10.06.2015 08:40
> Předmět: RE: Dobrý den v Hořovicích, kam si dovoluji několik dotazů:
>
Dobrý den, tzv. hořovické muzeum neexistuje.
Tzn., že jeho součástí nemůže být 50 obrazů Jaroslava Panušky.
V Hořovicích můžete navštívit zámek s klasickou expozicí (která se vůbec nevztahuje k Panuškovi). Od nádraží je vzdálen pěšky cca 20 minut.
P.S. Můžete mi prosím sdělit, kde jste čerpal informace o hořovickém muzeu?
Děkuji a zdravím
Yvetta Hájková
Informační centrum Hořovice


> Datum: 10.06.2015 09:06
> Předmět: RE: Dobrý den ve Světlé nad Sázavou, zatím se zde jenom rozhlížím:
>
Dobrý den,
Váš dotaz jsem přeposlala na kompetentní místo, a sice na Turistické informační centrum, které má mailovou adresu: info@svetlans.cz
Na tuto adresu se prosím obracejte se svými příštími dotazy.
Přání krásného dne Vám na Severní Moravu posílá Eva Kodýmová, MěK Světlá nad Sázavou

> Datum: 10.06.2015 13:47
> Předmět: Re: Dobrý den v Berouně, popřípadě přímo už v Žebráku, kam se ptám,
>
Dobrý den,
1) Pěšky z hořovického nádraží do Žebráku jsou to tak 3 km, nejlepší trasa je přímo z konce 2. nástupiště přes koleje a pak pěšinou k silnici a tou pak do Tlustice nebo pokud nechcete přes koleje , tak vyjít před nádraží a pak se dát vpravo podél trati a pod mostem kde hned za zatáčkou jsou schody a těmi opět přijdete na silnici vedoucí do Tlustice. V Tlustici můžete jít buď stále po silnici až téměř do Žebráku (nebo na hlavní silnici Hořovice - Žebrák, kde musíte podejít dálniční most) nebo hned z návsi (je tam taková kašna z kamenných koulí) vede vlevo silnice mezi domy a tou se dostanete i na mostek přes dálniční most za ním se dejte vpravo po cestě, která zahýbá u průmyslové zóny vlevo a pak zase vpravo. Průmyslovou zónou projdete pohodlně až Žebráku, vyjdete u benzínky a pak se dejte vlevo kolem rybníka do města.
2) Co se týče malíře Jaroslava Panušky toho moc nemáme - 3 obrázky a zbytek jsou fotoreprodukce jeho děl a nějaké písemnosti, proto není nikde vystaven. V Hořovicích není ani expozice, kde by mohl být prezentován. Pokud byste vyrazil do Žebráku tak si ale můžete prohlédnout obrazy také známého malíře Jaroslava Hněvkovského, který maloval povětšinou náměty z cest do Indie a na Cejlon.
Doufám, že jsem svou odpovědí splnila Vaše očekávání. Kdyby ne obraťte se.
S pozdravem
Petra Přidalová

> Datum: 10.06.2015 14:53
> Předmět: Re: Paní doktorko Přidalová, skvělé, děkuji. Vybaven jsem na trasu jako skaut.
>
Moc toho není:
1) pohlednice zaslaná J. Panuškou A. Forbichové z Plzně, dat. 1942
2) dopis J. Panušky musejnímu spolku v Hořovicíh - poděkování za blahopřání k 70. narozeninám, dat 1942
3) výstřižek z Nového večerníku z 27.2.1941 s článkem K. Šenka ml.: Malířské dílo J. Panušky
4) dopis J. Panušky z Kochánova (u Světlé nad Sázavou) Dr. Janu Skalickému z Okresního vlastivědného musea v Hořovicích dat 29.4.1957 - poděkování za blahopřání k narozeninám.
S pozdravem
Petra Přidalová

> Datum: 10.06.2015 17:47
> Předmět: RE: Dobrý den, milá paní Hájková:
>
Dobrý den, v Žebráce je pobočka Muzea Českého Krasu, více na http://muzeum-beroun.cz/04/2011/zebrak/
Ale jsou tam vystaveny spíše obrazy Jaroslava Hněvkovského.

Čas od času ale někde jeho výstavy bývají, jako např. v Roudnici http://www.galerieroudnice.cz/jaroslav-panu%C5%A1ka.html , nebo tady: http://www.galeriehb.cz/vystavy/vystavy-vsechny/panuska_2012

Tyto organizace spolupracují, tak bych se zkusila pozeptat tam, jestli se něco nechystá, nebo, odkud měli obrazy zapůjčeny, např:.

Hradecká galerie otevřela výstavu obrazů Jaroslava Panušky (2010)
Výstavu obrazů akademického malíře a krajináře Jaroslava Panušky ve čtvrtek zahájila Galerie moderního umění v Hradci Králové. Téměř stovku obrazů a kreseb z různých období autorova života si budou návštěvníci mít možnost prohlédnout do 14. listopadu, řekla ČTK Martina Vítková z hradecké galerie. Obrazy na hradecké výstavě jsou zapůjčené z šesti sbírek, například z Muzea umění Olomouc či Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě. Z Hradce Králové se výstava v obměněné podobě přesune do Galerie Felixe Jeneweina v Kutné Hoře, kde bude k vidění od 1. prosince do konce ledna 2011. Panuška, který byl přítelem spisovatele Jaroslava Haška, tvořil zimní krajiny, strašidelné i pohádkové výtvory i malby inspirované svým velkým koníčkem - archeologií. Panuškovo dílo bylo v Hradci Králové vystaveno v roce 1910, kdy se tam konala jeho druhá samostatná výstava. Ve 30. letech se jeho dílo objevilo v Hradci Králové na výstavě děl Julia Mařáka a jeho žáků v muzeu.
Nějaké jeho obrazy by v současné době bylo možno vidět zde (v Praze, Anežský klášter)
S pozdravem
Yvetta Hájková
Informační centrum Hořovice


Hledím, čtu si, potěšen, co všechno lze objevit, pokud jsou lidé, v tomto případě 2 dámy, schopni, či schopny, práce.
Tedy práce jako vynakládání duchovních lidských prostředků a lidských mravních sil.
Čehož však, jako potěšení, blbci jsou zbaveni.


Skladbu s názvem "Panuška" mu na svém albu "Vagus Vetus" z roku 2014 věnovala známá pražská blackmetalová skupina Master´s Hammer, která v refrénu zpívá o obraze Jak by vypadaly katolické hřbitovy, kdyby Římané místo křižování věšeli.
Dotyčná skladba vkus neuráží, a jsem přesvědčen, Jaroslav Panuška, v mládí bohém a bouřlivák i stoupenec různých anarchismů, by jí byl potěšen.
Snažil jsem, přes snahu však napoprvé neuspěl - text dotyčné písně jsem na internetu prozatím nenašel.
Je mou chybou netajícího se grafomana, že zde na blogu koresponduji jen s blbci - v opačném případě bych se už pouze těšil, ze které strany ke mně slétne tohle dílčí, text písně Panuška, zatím mi nedostupné.
Neboť metalu jako žánru jsou mé zájmy vzdálené.
Blbci, třebaže poslouchají, mají k jimi bezprostředně poslouchanému strašně daleko.
Obdobně jako ke čtenému, jak dokáže ihned následující příklad.

Roku 1955 byl jmenován zasloužilým umělcem.
Zřejmě by mělo být napsáno na Wikipedii se slovem Zasloužilým, ale budiž.
Zřejmě k 10. výročí té naší nové, gottwaldovské, republiky trvající bez jakéhokoli přerušení až dodneška.
Pokud, platí, že se tak muselo udát k 1. nebo 9. květnu roku 1955., popřípadě až k 28. říjnu 1955, v každém případě den předtím o tom muselo být psáno v novinách, takže bychom se dneska dozvěděli, zač vlastně tomu starému bouřlivákovi bylo prezidentem Zápotockým přiřčeno.
Jaroslavu Panuškovy bylo tenkrát třiaosmdesát, 83, všechny jeho dávné mládenecké protispolečenské delikty byly dávno zahlazeny.

Dozvěděli bychom se dnes o přesném mottu či úředním zdůvodnění jeho jmenování vytištěném v tehdejším Rudém Právu - kdyby ovšem jedinký ze zdejších blbců, kteří mají bydlištěm kterousi muzejní čítárnu poblízku, zašel dovnitř a v příslušném svazku svázaných individuálních výtisků dotyčného deníku tuhletu intelektuální pikantnost vylistoval.

Tedy byl-li by schopen práce v délce zhruba čtvrthodinové, práce ve smyslu oné její hořejší definice.

Josef Lada obdržel státní titul Národního umělce už v roce 1947, tedy ještě za času kadence prezidenta Beneše.
Jaroslava Panušku dekoroval prezident Zápotocký, odevždy známý a vyhlášený zákolánský hospodský harmonikář.
Na jejích mladistvých tazích po pražských restauracích a vinárnách se ti 3 určitě museli již dávno předtím setkat.
Tento předpoklad není nikterak přehnaný, připomenu-li, že třeba hned JUDr. Bohumír Šmeral, zakladatel a dlouhá léta ideolog KSČ, býval původněji příznivcem, či dokonce přímo členem, Haškovy Strany mírného pokroku v mezích zákona.

Báječné časy zániku C. K. říše, jimž byl i Ludwig Wittgenstein, obdobně jako třeba Franz Kafka, Jakub Deml, Ladislav Klíma, Josef Váchal, současníkem…


O dva roky později po jmenování vypadal již Zasloužilý umělec Jaroslav Panuška jako autentická předzvěst Franka Zappy v důchodu.



.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama